• Výuka

Výuka

Přednášky členů Centra Pro Oriente Christiano nabízené na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy:

Spiritualita v kulturní tradici křesťanského výdiodu I. a II.


Přednášky zakončené zápočtem a zkouškou představují tématiku východní křesťanské spirituality a mystiky, jak se rozvinula ve východních patriarchátech:

Jeruzalémském, Alexandnjském, Antiochském a Konstantinopolském.


Náboženské reálie arabských zemí


Seminář má za cil informovat o hlavnĺch oblastech, tématech a pojmech islámu a křesťanství v arabských zemích. Zahrnuje zeměpisný přehled, stručné dějiny křesťanství a islámu v hlavních kulturních oblastech Blízkého Východu (Arábie, Palestina, Sýrie, Irák, Egypt), hlavní věroučné a etické teze islámu, prezentaci každodenrto života. S použitim fotodokumentace z cest po Egyptě, Sýrii, Jordánsku a Palestině.


Četba z ruských křesťanských klasiků 20. století


Seminář zakončený zápočtem představuje ruské náboženské myšlení 20. století. Analyzována budou dila autorů: Pavel Florenskij, Sergej Bulgakov,

Nikolaj Berdájev, Nikolaj a Vladimír Lossklj, Pavel Evdoklmov, Alexander Meň.


Seminář z četby z díla Vladinuira Solovjova


Seminář zakončený zápočtem seznamuje s osobností a diem ruského myslitele 19. století Vladimíra Solovjova. Důležitými prvky pro rozbor budou kosmický charakter křesťanské mystiky a ekumenický rozměr Solovjovovy vize církve.


Biblické postavy v Koránu


Paralelní četba vybraných přiběhů ze Starého i Nového zákona a Koránu rellektuje tematické shody i rozdilná pojetí prototypických postav v křesťanském a islámském kontextu. Patňarchové Adam, Noe, Izmael, Jakub a Abrahám patň v Koránu mezi proroky stejně jako Josef, Mojžíš. Áron, David a Šalomoun, Jonáš, Job, Zachariáš a Jan Křtitel. Zvláštní postaveni mají Panna Maila a Ježíš Kristus — Pán v Písmu, Mesiáš v Koránu. Texty se čtou v překladech, s přihlédnutím k hebrejskému a arabskému zněni a jsou doplněny výběrem z apokryfhí literatury, klasických komentářů i současných úvah.






Poslední změna: 9. leden 2017 10:38 
Sdílet na: Facebook Sdílet na: Twitter
Sdílet na:  

"Církev musí dýchat oběma svými plícemi! V prvním tisíciletí dějin křesťanství lze toto vyjádření použít především o vztazích mezi Byzancí a Římem. Od pokřtění Rusi dochází k jeho širšímu uplatnění: evangelizace se šiří do mnohem rozsáhlejších oblastí, a tak nyní tento obraz zahrnuje celou církev. Jestliže pak uvážíme, že spásný akt na březích Dněpru se udál v době, kdy církev na Východě a církev na Západě nebyla rozdělena, jasně pochopíme, že vizí plného společenství, které máme hledat, je jednota v legitimní různosti."

Encyklika Jana Pavla II. Ut unum sint II, 54.


Kontakty

Centrum Pro Oriente Christiano


Katolická teologická fakulta

Univerzity Karlovy


Thákurova 3

Praha 6

160 00



Jak k nám